Fandíme Forest Green Rovers

 
S kamarádem a synovcem jsme nejenom čtenáři fryštácké knihovny, patříme také mezi do různé míry aktivní fotbalové fanoušky. Každý z nás zaměřuje svou přízeň na jiný klub, případně kluby (pomineme-li náš samozřejmý vztah k FC Fryšták). Standa je slávista, Filda nedá dopustit na Real Madrid a mně jsou blízcí Bohemians Praha 1905.
 
Na sklonku roku 2018 jsme se Standou začali hledat klub, jemuž bychom mohli fandit společně. Nastavili jsme si následující kritéria: Klub by měl být v některé ze špičkových fotbalových zemí a měl by hrát nepříliš vysokou soutěž. Zkrátka takové fandění s nadhledem. A také místo, kam bychom si třeba mohli časem bez problémů se sháněním lístků zajet na zápas. Standa, protože mě zná, v okamžiku, kdy objevil Forest Green Rovers z anglického Nailsworthu, věděl, že když je zvolíme, mé stromové nitro zajásá. Slova do pranice mi odeslal v sms 12. listopadu 2018 čtyřicet pět minut po půlnoci (a 43 vteřin k tomu). Měla podobu: „Tobě by se asi líbilo fandit Forest Green Rovers.“ Tak to všechno začalo.
 
***
 

Vsuvka: Co jsou ti FGR vlastně zač?

 
Nailsworth, kde FGR sídlí, má 5800 obyvatel, tedy zhruba jako Mníšek pod Brdy. Stadion nese název The New Lawn. Klub byl založen roku 1889, tři roky před nejstarším českým, kterým je již zmíněný, našemu Standovi milý řečnický a literární spolek. Pro úplnost je třeba uvést, že FC Fryšták, jehož logo má právě Standa na svědomí, si se svým založením počkal na rok 1931. The New Lawn se vyznačuje trávníkem, který si neužívá nejrůznějších chemických lázní a jejž upravují mašinky čerpající energii ze solárních panelů umístěných na střeše stadionu (ostatně všechnu provozní energii mají z obnovitelných zdrojů). A tím se dostáváme k jádru věci. FGR se snaží být nejzelenějším klubem světa. V měřítku profesionálních klubů se jim to určitě daří. Mají proto naše máúcta, klobouk dolů a jiné obdobné idiomy.
 
New Lawnem to nekončí. FGR jej mají v plánu nahradit novým stadionem, který ponese název Eco Park, bude převážně ze dřeva a jemuž vtiskl podobu ateliér Zahy Hadid. Jak název nastávající základny napovídá, měla by tělem i duchem naplňovat ekologické vize FGR (a jejich vlastníka Dala Vince).
 
Ještě stojí za to dodat, že jde o první veganský klub na světě. Ha, ha, tato informace rozesmála našeho Standu, který se (s nadsázkou; je to velký humorista) šklebil při představě, že si na zápase dáme veggie burger, ale hned nato konstatoval, že „skutečné“ párky mají možná stejné složení.
 
***
 

Něco jako ustavující večírek

 
Další fáze naší přízně k FGR se zaměřila na získání vysněného klubového dresu. To bylo v únoru 2019. V následujících větách popsanou patálií s dobrým koncem si nás FGR definitivně získali. Standa v klubovém e-shopu zadal a odeslal objednávku. Vloudila se do ní ovšem jedna chybka – jedna ze zvolených velikostí byla chybná. Tak! Objednávka byla odeslána. Teď už to někdo zpracuje, zabalí, odešle a jeden z nás bude v dresu vypadat poněkud nepatřičně... Ještě je tu ale jedno stéblo. Je možné tamějcům napsat, že došlo k omylu, a požádat je o změnu v objednávce. Nuže Standa nelenil a obratem to udělal. Za nemnoho dní je tu zásilková společnost s balíčkem. Bude to v pořádku, nebo ne?
 
Bylo! Teď už jen najít vhodnou příležitost pro slavnostní ustavení snad prvního domácího fanklubu eFGéeRek. Jednoznačně El Clásico, které vyšlo na 27. února, šlo o druhé semifinále Copy del Rey. Výsledek sice Fildu moc nepotěšil (po pravdě uvedeno vůbec, Real totiž prohrál 3:0), ale premiéra v zeleno-černých dresech byla tu! Něčím jsme si asi připili, dali k tomu pár krówek a bylo to.
 
 

A co dál?

 
Od té doby jsme sledovali výsledky svého klubu a potěšilo nás, že sezóna 2018/2019 se vyvedla. Možný postup do 3. ligy skončil až v semifinále na kopačkách Tranmere, pozdějšího novopečeného třetiligisty.
 
 
Chcete-li se k nám v zatím dálkovém fandění přidat, dejte vědět. Bude nás víc a nebudem se bát Vlkanic (tedy zaniklé vsi nedaleko Prahy).